Léčení srdíčka – je mi lehčeji a jsem laskavější a trpělivější

Ahoj Markétko,
mám potřebu Ti ještě jednou poděkovat za naše poslední setkání. Nevěděla jsem, co od něho čekat a vlastně bych ani nevěděla, jak popsat, co se tam odehrálo. Přijde mi, že skoro nic a přitom tak mnoho. Už cestou domů se mi nechtělo jako minule vykřičet nějaké špatné pocity, které ve mně seděly, ale chtělo se mi v autě zpívat. Bylo to úžasné. Vím, že jsi mi říkala, že zloba a vztek není potřeba brát negativně, ale zajímavé je, že od našeho setkání jsem zjistila, že se najednou nemám důvod zlobit a vztekat. Najednou jsou ty pocity pro tuto chvíli pryč a já, aniž bych chápala, kde se to bere, v sobě nalézám najednou trpělivost a laskavost v situacích, kdy bych už pěnila vzteky. Občas se nepoznávám, nebo spíše konečně poznávám?
Nevím, co se přesně stalo a děje a slova jsou asi zbytečná, ale chtěla jsem Ti napsat, že je mi tak nějak lehčeji a velmi hezky. A to nepřišlo samo sebou, ale na začátku jsi ty, tak jsem ti chtěla jen potvrdit, co ty už asi víš, že jsi člověk na správném místě a to, co děláš, je báječné.
Měj se krásně
Martina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *