Od Ilonky

Celý život mě přirozeně zajímá hloubka a proč se věci dějí. Posledních pár let jsem začala věnovat větší pozornost zdravé sebelásce, protože jsem cítila, že to není ono a že stále nevím „jak na to“, když má člověk v podvědomí zarytou autoritativní výchovu bez úcty a peskování za projevování své přirozenosti. Pochopila jsem, že to je dlouhá cesta a že je potřeba si krůček po krůčku uvědomovat na běžných situacích, že jsem se opravdu ničím neprovinila, i když mi byl velice často neprávem vnucován pocit viny. Trvalo léta, než jsem to rozkódovala, jen jsem věděla, že to není správné a že mě to vyčerpává, ale nevěděla jsem, jak s tím zacházet. Pak už jsem to teoreticky věděla, chápala souvislosti, ale asi strach mi ještě stále neumožňoval to naplno praktikovat v praxi.

Setkání s tebou bylo pro mě velice významné pro uvědomění si toho, že jsem se opravdu ničím neprovinila a to do takové hloubky, že jsem dnes po rozhovoru se svou sestrou byla mnohem upřímnější, otevřenější a asertivnější a i pro ni méně příjemné věci jsem zvládla vyslovit a to bez jakékoliv negativní emoce.

Dost se mi ulevilo a chci takto pokračovat dál, protože jsem si uvědomila, že tak chráním sama sebe, protože jsem to nejcennější, co mám. Jak bych pak mohla být platná pro sebe i okolí, když bych jen přežívala a plnila očekávání druhých lidí…

Rozhodla jsem se tu být a život si užít podle sebe a svých schopností plnými doušky.

Vím, že budou přicházet i životní kotrmelce, ale už teď cítím uvnitř sebe větší klid a větší jistotu.

Děkuji, že jsou takoví lidé jako ty, kteří dokáží lidem posvítit…

Ilona

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *